|
|
Mimořádně opravné prostředky v systému civilního procesu
Bělohoubek, Karel ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
[Mimořádné opravné prostředky v systému civilního procesu] Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o českém systému mimořádných opravných prostředků v civilním procesu, a to nejen o jejich historické genezi a současném fungování, ale rovněž se zaměřením na aktuální otázky, které se s nimi pojí, zejména v souvislosti s chystanou rekodifikací civilního procesu. Diplomová práce je strukturována do kapitol a je členěna na část obecnou a část zvláštní. V části obecné, do níž spadá kapitola první, se autor pokouší vymezit základní otázky mimořádných opravných prostředků a jejich odlišení od prostředků řádných. Pozornost je tak věnována tématu právní moci, opravných systémů nebo rovněž vymezení druhů vad rozhodnutí, pomocí čehož můžeme jednotlivé mimořádné prostředky odlišit jeden od druhého. Do části obecné spadá rovněž historický exkurz do právní úpravy od civilního řádu soudního z roku 1895 až po zákon č. 404/2012 Sb., kterým došlo k zásadní změně přípustnosti dovolání. Část obecná je uzavřena objasněním otázky konkurence mimořádných opravných prostředků a komparací se systémem Slovenska ve světle aktuální zdejší rekodifikace civilního procesu. Část zvláštní, do níž řadím kapitolu druhou až šestou, je uvozena popisem aktuální podoby mimořádných opravných prostředků v České republice. Pozornost je tak věnována...
|
|
|
Dovolání v trestním řízení
Machyánová, Kristýna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na komplexní analýzu právní úpravy dovolání jakožto jednoho z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení, jenž byl do českého práva zaveden s účinností od 1. ledna 2002 zákonem č. 265/2001 Sb. Zprvu se zabývá obecnými výklady o opravném řízení, opravných prostředcích a specifických principech ovládajících opravné řízení, následuje historický exkurz o vývoji mimořádných opravných prostředků. Poté se práce věnuje samotnému institutu dovolání, a to, pro lepší pochopení, zpočátku z hlediska obecných výkladů o dovolání, aby pak následně rozebrala jednotlivé dílčí problematiky. Stěžejní část je věnována jednotlivým dovolacím důvodům, při jejichž výkladu je zohledněna bohatá judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, zejména pak pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h). Interpretační vývoj tohoto ustanovení doprovázený rozpory mezi Nejvyšším a Ústavním soudem, které jsou někdy žurnalisticky označovány jako "válka soudů", měl zásadní význam pro zavedení nového dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g), jehož obsah byl do určité míry za pomoci extenzivního výkladu vyvozován již před 1. lednem 2022 právě z dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h). Dále je pojednáno o řízení před dovolacím soudem, možných...
|
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
|
|
Stížnost pro porušení zákona v trestních věcech
Visinger, Radek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Cílem této dizertační práce je podat co možná nejúplnější právní rozbor institutu stížnosti pro porušení zákona, včetně historických a mezinárodních souvislostí, a pokusit se rovněž o kritickou reflexi aktuálního uplatňování stížnosti pro porušení zákona v praxi. V autorově pojetí je neopomenutelným předmětem studia také přezkum trestních věcí na podkladě spisového materiálu, předcházející případnému uplatnění této stížnosti. Práce podrobně analyzuje mj. uplatnitelné důvody stížnosti pro porušení zákona, její účel a postavení v systému mimořádných opravných prostředků, a popisuje průběh a specifika řízení před Nejvyšším soudem. Standardní a nadstandardní metody výkladu jsou doplněny o empirické zkoumání vzorku 80 podaných návrhů, zaměřené na zjištění a klasifikaci vytýkaných vad a určení míry, v jaké dochází k překrývání s dovoláním. Zvolené téma je vysoce aktuální s ohledem na probíhající přípravné legislativní práce na novém trestním řádu. Popisné pasáže jsou doplněny autorovými stanovisky k vybraným judikátům Nejvyššího soudu a k nedostatkům současné právní úpravy. Celkově však učiněné závěry vyznívají ve prospěch zachování tzv. úředního opravného prostředku a aktivní legitimace ministra spravedlnosti. Klíčová slova: stížnost pro porušení zákona, mimořádné opravné prostředky, trestní přezkum,...
|
|
|
Žaloba na obnovu řízení
Knotek, Šimon ; Vyskočilová, Silvia (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Žaloba na obnovu řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou žaloby na obnovu řízení. Jejím cílem je popsat současnou podobu tohoto mimořádného opravného prostředku tak, jak je upraven v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, provést jeho komparaci se slovenskou úpravou a s věcným záměrem civilního soudního řádu a také předložit řešení některých aspektů případné budoucí úpravy. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Cílem první kapitoly bylo představit základní pojmy a systém, jehož je žaloba na obnovu řízení součástí. Část této kapitoly je také věnována stručnému historickému exkurzu, který se zabývá vývojem opravných prostředků od roku 1781 až po zveřejnění věcného záměru civilního řádu soudního ve verzi z roku 2020. Druhá kapitola se již věnuje samotné žalobě na obnovu řízení. Její podkapitoly postupně rozebírají jednotlivé prvky tohoto mimořádného prostředku v podobě přípustnosti, důvodů pro podání žaloby, osob legitimovaných k jejímu podání, lhůt, náležitostí žaloby, řízení a rozhodnutí o ní, nákladů řízení a soudních poplatků, a také problematiky postavení žaloby na obnovu řízení mezi ostatními mimořádnými opravnými prostředky. Třetí kapitola se soustředí na komparaci slovenského civilního procesního řádu s českou úpravou. Struktura této kapitoly byla koncipována tak, aby se co...
|
|
|
Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost
Korbelová, Kateřina ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost Abstrakt Diplomová práce pojednává o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost. Klade si za cíl poskytnout systematický výklad obou institutů a charakterizovat je v systému mimořádných opravných prostředků. Ačkoli jsou upraveny společně v části čtvrté, hlavě druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů je jejich účel zcela odlišný. Žaloba na obnovu řízení slouží k nápravě vad skutkových, jelikož pravomocné rozhodnutí nemůže v důsledku zásadní změny skutkové stránky věci nadále obstát, kdežto žaloba pro zmatečnost slouží k nápravě závažných procesněprávních pochybení, kterými je stiženo soudní rozhodnutí samotné nebo řízení jemu předcházející. Pro oba instituty je však společné to, že jimi lze napadnout pravomocné rozhodnutí a prolomit tím právní jistotu rozhodnutím nastolenou. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich pojednává o opravných systémech a opravných prostředcích, přičemž obsahuje stručnou charakteristiku jednotlivých opravných systémů a opravných prostředků. Druhá kapitola zabývající se žalobou na obnovu řízení a třetí kapitola věnující se žalobě pro zmatečnost jsou stěžejními kapitolami práce. Dělení na podkapitoly je téměř shodné u obou z nich a je v nich obsažena problematika týkající se otázek...
|
|
|
Stížnost pro porušení zákona v trestních věcech
Visinger, Radek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Cílem této dizertační práce je podat co možná nejúplnější právní rozbor institutu stížnosti pro porušení zákona, včetně historických a mezinárodních souvislostí, a pokusit se rovněž o kritickou reflexi aktuálního uplatňování stížnosti pro porušení zákona v praxi. V autorově pojetí je neopomenutelným předmětem studia také přezkum trestních věcí na podkladě spisového materiálu, předcházející případnému uplatnění této stížnosti. Práce podrobně analyzuje mj. uplatnitelné důvody stížnosti pro porušení zákona, její účel a postavení v systému mimořádných opravných prostředků, a popisuje průběh a specifika řízení před Nejvyšším soudem. Standardní a nadstandardní metody výkladu jsou doplněny o empirické zkoumání vzorku 80 podaných návrhů, zaměřené na zjištění a klasifikaci vytýkaných vad a určení míry, v jaké dochází k překrývání s dovoláním. Zvolené téma je vysoce aktuální s ohledem na probíhající přípravné legislativní práce na novém trestním řádu. Popisné pasáže jsou doplněny autorovými stanovisky k vybraným judikátům Nejvyššího soudu a k nedostatkům současné právní úpravy. Celkově však učiněné závěry vyznívají ve prospěch zachování tzv. úředního opravného prostředku a aktivní legitimace ministra spravedlnosti. Klíčová slova: stížnost pro porušení zákona, mimořádné opravné prostředky, trestní přezkum,...
|
|
|
Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost.
Ročňáková, Marcela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Resumé Tématem mé diplomové práce je žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost. Cílem této práce bylo charakterizovat tyto žaloby z hlediska jejich výjimečnosti jakožto mimořádných opravných prostředků, porovnat jejich shodné a rozdílné znaky a také navrhnout možnou budoucí úpravu. Práce je členěna do sedmi kapitol. Cílem první a druhé kapitoly bylo stručně charakterizovat opravná řízení, jednotlivé opravné systémy a opravné prostředky z obecného hlediska, ze kterých obě tyto žaloby vycházejí. Další kapitola stručně pojednává o mimořádných opravných prostředcích, z hlediska jejich charakteristických znaků a také jejich zastoupení v současné právní úpravě. V této kapitole se též zmiňuji o dvou důležitých novelách občanského soudního řádu, které mají na svědomí vznik opravných prostředků, jak je známe v dnešní podobě. Čtvrtá kapitola je rozdělena do devíti podkapitol a věnuje se rozboru žaloby na obnovu řízení. Jednotlivé podkapitoly pak mají za cíl nejen obecně charakterizovat žalobu na obnovu řízení, ale uvést, za jakých okolností je tato žaloba nepřípustná, jaké subjekty jsou oprávněné k jejímu podání, jaké náležitost musí tato žaloba mít, a jaké lhůty je nutné dodržet pro její podání. Nejdůležitější částí této kapitoly je přípustnost žaloby na obnovu řízení a důvody pro které je možné ji podat....
|
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
host ::
RSS.